Třídílné drama HOŘÍCÍ KEŘ, jež pro společnost HBO Europe realizovala renomovaná polská režisérka Agnieszka Holland, vstoupí na obrazovky filmového kanálu HBO v neděli 27. ledna 2013. Snímek HOŘÍCÍ KEŘ pojednává o sebeobětování Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na protest proti sovětské okupaci.
Nejrozsáhlejší a nejnákladnější projekt v historii evropské HBO se vrací do období novodobých českých dějin, které v hraném filmu dosud nebylo zpracováno. Začíná rekonstrukcí alarmujícího činu Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na protest proti sovětské okupaci. Na příběhu mladé právničky, která se ujala zastupování matky Jana Palacha ve sporu s významným komunistickým funkcionářem, sleduje proměnu tehdejší československé společnosti – od tichého vzdoru vrcholícího Palachovým pohřbem, po rostoucí rezignovanost a nastupující normalizaci.
“S filmem Hořící keř nastavujeme vysokou laťku v žánru hraného dramatu, který produkujeme. Tento neuvěřitelný příběh z počátku boje za svobodu v Československu, který geniálně zrežírovala Agnieszka Holland, je předchůdcem dalších vysoce kvalitních děl. Bohatství úžasných příběhů, které v našem regionu objevujeme, zajišťuje společnosti HBO mnoho dalších příležitostí k natočení filmů tohoto druhu, díky nimž je značka HBO synonymem ambiciózní a osobité filmové zábavy,“ říká Antony Root, Viceprezident pro originální program a produkci, HBO Europe
a producent dramatu Hořící keř.
„Hořící keř je největším hraným projektem, který dosud HBO Europe na svých teritoriích realizovalo. Ačkoli jde o historické téma, jeho poselství je nadmíru současné. Je to příběh o mravní integritě a odvaze stát za správnou věcí i v době, kdy se stahují mračna a vítězství se zdá v nedohlednu. Zdá se příznačné, že termín premiéry vyšel na měsíc prvních českých přímých prezidentských voleb, v nichž, doufejme, půjde o podobné hodnoty,“ říká Ondřej Zach, jednatel HBO Europe s.r.o.
O filmu Hořící keř
Hvězdně obsazené drama, jehož scénář napsal Štěpán Hulík, vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Jeho hlavní postavou je advokátka Dagmar Burešová (Tatiana Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachův čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném „studeném ohni“. Film, rozčleněný do tří samostatných kapitol, připomíná i sebeobětování Jana Zajíce z února 1969. Zobrazuje také dění ve studentských kruzích a kolaborantské aktivity příslušníků StB, již se Palachův odkaz snažili vymazat z národního povědomí.
Drama se opírá o špičkové herecké výkony (důležité party ztvárnili Ivan Trojan, Vojtěch Kotek, Ivana Uhlířová, Alois Švehlík, David Novotný, Igor Bareš, Miroslav Krobot, Stanislav Zindulka a řada dalších elitních českých a slovenských herců) a má aktuální mravní přesah. Vypráví o individuální statečnosti, ale i o lámání charakterů a následné mravní devastaci, s nimiž se česká společnost potýká i v polistopadových dobách. Zdůrazňuje roli jedinců, kteří riskují existence, či dokonce obětují život kvůli zdánlivě nedosažitelným ideálům. Mravně vypjaté drama HOŘÍCÍ KEŘ, jehož epilog připomíná události z ledna 1989 během takzvaného „Palachova týdne“, je jedinečným historickým svědectvím. Prolíná se nadčasovou výpovědí o ničivých účincích konformismu a nesamozřejmosti svobody.
Drama HOŘÍCÍ KEŘ doplňuje „internetový projekt“ (vernyzustanu.cz), jež bude ve své první fázi obsahovat unikátní rozhovory s pamětníky. K osobnostem, které pro HBO Europe poskytly svá svědectví o konci šedesátých let, husákovské normalizaci i o přelomovém roce 1989, patří Madeleine Albright, Kamila Moučková, Jiří Stránský, Olbram Zoubek, Dana Němcová, Ivan M. Havel, Vlasta Chramostová, Stanislav Milota, či Věra Čáslavská. Na Palachův statečný čin a jeho ohlasy zavzpomínají také jeho spolužáci. Internetová stránka bude příznačně spuštěna v den výročí sametové revoluce, které každoročně připadá na 17. listopad.
Režisérka Agnieszka Holland
Renomovaná polská režisérka a scenáristka pochází z Varšavy, z intelektuálně zaměřené rodiny. Její matka pracovala jako novinářka a patřila k polskému undergroundu. Agnieszka Holland vystudovala režii na pražské FAMU, absolvovala v roce 1971. V sedmdesátých letech se zařadila mezi nadějné polské režiséry, sdružené kolem dramaturgické skupiny X Andrzeje Wajdy, pro něž se vžilo označení filmaři morálního neklidu. Samostatně debutovala snímkem Provinční herci (1980), který byl uveden na festivalu v Cannes, kde získal cenu kritiky. Následovaly snímky Horečka (1980) a Osamělá žena (1981) – druhý z nich vznikl krátce před vyhlášením výjimečného stavu v Polsku a po násilném zvratu poměrů byl kvůli své kritičnosti okamžitě stažen z distribuce.
Režisérka se po vyhlášení výjimečného stavu rozhodla pro emigraci, do většiny filmů, které poté realizovala v Německu či ve Francii, však pronikala „polská“ témata. Odrazila se například ve filmu Hořká sklizeň (1985), příběhu polského sedláka, který za války ukryje Židovku uprchlou z nacistického transportu. Snímek byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. V dramatu Jak zabít kněze (1988) se inspirovala skutečnou kauzou vraždy katolického kněze Jerzyho Popieluszka, kterou v roce 1981 provedla polská tajná policie.
Pavla Brožková, HBO