Televize Prima MAX odvysílá ve středu 3. února ve 22:00 premiéru filmu Operace Eichmann vyprávějící příběh zajetí nacistického pohlavára Adolfa Eichmanna, jednoho z hlavních organizátorů holocaustu. V roli Eichmanna se představí britský herec Ben Kingsley.
Film až pozoruhodně odpovídá skutečnosti. Na pár změn ale došlo, především z dramatických důvodů. Jedním z největších rozdílů reálného a filmového příběhu je závěrečný únos Eichmanna z Buenos Aires. Eichmannův syn i nacističtí sympatizanti ve skutečnosti Eichmanna po jeho zmizení opravdu hledali, ale situace nebyla tak dramatická, jak popisuje film, ve kterém agenti Mosadu sotva unikli se zdrogovaným Eichmannem, aby pár vteřin poté přišli jeho komplicové. Ve skutečnosti dorazili na místo až o půl hodiny později. Drama se neodehrálo ani na letišti, na rozdíl od filmu. Například letecká stráž si myslela, že Eichmann je jen opilý spící úředník, dokonce se mu tehdy smáli a nechali je bez problémů jít. Agent Mosadu Rafi Eitan později popsal misi jako jednu z těch jednodušších. Tvůrci si tak napětí do filmu vymysleli.
Skutečný příběh Operace Eichmann: Odpovídá film historické realitě?
Snímek Operace Eichmann s Oscarem Isaacem a Benem Kingsleym vypráví příběh zajetí nacistického pohlavára Adolfa Eichmanna, a to s velkou přesností.
Filmový příběh až pozoruhodně odpovídá tomu skutečnému. Na pár změn ale došlo, především z dramatických důvodů. Režisér Chris Weitz a scenárista Michael Orton při přípravě filmu čerpali z pamětí izraelského agenta Mosadu Petera Malkina s názvem Eichmann v mých rukou.
Film se odehrává v Argentině roku 1960, rozkrývá příběh Adolfa Eichmanna, architekta židovského holokaustu, který se po válce usídlil v Buenos Aires pod jménem Ricardo Klement a živil se jako vedoucí továrny Mercedes-Benz. Když Eichmannův syn Klaus začne chodit s dívkou jménem Sylvia Hermannová, její otec Lothar začne být vůči Klausovu otci podezřelý. Lothar později identifikuje Klausova otce jako Adolfa Eichmanna a kontaktuje izraelský Mosad, aby se vyhnul nacistickým sympatizantům v argentinské vládě. Izraelci vymyslí plán únosu Eichmanna a jeho vydání zpět do Izraele, kde bude souzen za válečné zločiny. Tým Mosadu pod vedením Rafiho Eitana, jehož členem je i Peter Malkin, který během holokaustu přišel o členy rodiny, dorazí do Argentiny, prozkoumá Eichmannův rutinní život a úspěšně jej zatkne. Válečný zločinec je držen v zajetí na bezpečném místě po dobu jedenácti dnů, ale agentům se od něj nepodařilo získat písemné přiznání. Až když Eichmanna vyslechne Peter Malkin a dostane se mu pod kůži, je schopen přimět nacistického pohlavára k písemnému doznání. Mosadu se podařilo za dramatických okolností muže letecky přemístit do Izraele a film končí přípravou na chystaný soudní proces.
Jedním z největších rozdílů reálného a filmového příběhu je závěrečný únos Eichmanna z Buenos Aires. Eichmannův syn i nacističtí sympatizanti ve skutečnosti Eichmanna opravdu hledali, ale situace nebyla tak dramatická, jak popisuje film, ve kterém agenti Mosadu sotva unikli z bezpečného místa se zdrogovaným Eichmannem, aby pár vteřin poté přišli jeho komplicové. Ve skutečnosti dorazili na místo až o půl hodiny později. Drama se neodehrálo ani na letišti, na rozdíl od filmu. Například letecká stráž si myslela, že Eichmann je jen opilý spící úředník, dokonce se mu tehdy smáli a nechali je bez problémů jít. Agent Rafi Eitan později popsal misi jako jednu z těch jednodušších. Tvůrci si tak napětí do filmu vymysleli.
Tvůrci filmu také změnili pohlaví jednoho ze skutečných agentů Mosadu. Herečka Mélanie Laurentová ztvárnila doktorku Hannu Elianovou, která před cestou na letiště omámí Eichmanna, aby mohli dovršit cíl mise. Skutečným doktorem v týmu byl muž jménem Yonah Elian. Záměrem změny pohlaví bylo rozvinout milostný příběh mezi Peterem Malkinem a doktorkou Elianovou. Malkin ve svých pamětích vzpomíná skutečnou agentku Rosu, která byla manželkou jiného izraelského agenta. Romance s doktorkou Elianovou je však čirou fikcí pro potřeby filmového scénáře.
Adolf Eichmann nepopřel fakt, že dohlížel na deportaci milionů židů do vyhlazovacích táborů, ale nikdy nepřiznal vinu a tvrdil, že jednoduše plnil rozkazy. Na konci soudního procesu v prosinci 1961 byl architekt holokaustu odsouzen k trestu smrti za zločiny proti židovskému národu. Adolf Eichmann byl v Izraeli oběšen 31. května 1962. Jak je uvedeno v závěrečných titulcích filmu – Eichmann byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen ve Středozemním moři, aby neměl místo posledního odpočinku.
Zajímavá fakta o pozadí zajetí nacistického pohlavára Adolfa Eichmanna
Nacistický pohlavár Adolf Eichmann byl přezdíván jako „architekt holokaustu“. Od roku 1939 do roku 1945 Eichmann řídil na příkaz Reinharda Heydricha logistiku transportu milionů židů do ghett a vyhlazovacích táborů. Zkušenosti čerpal Eichmann ze své předchozí práce v ropné společnosti, kde pečlivě organizoval dodávky ropy a dalších zásob zákazníkům po celém Rakousku. Když Německo v březnu 1944 napadlo Maďarsko, Eichmann dohlížel na deportaci většiny židovského obyvatelstva, a zajišťoval tak logistiku transportu obrovského počtu lidí do vyhlazovacích táborů, především do Osvětimi. Za přibližně čtyři měsíce bylo vyhlazeno asi 437 000 z celkových 725 00 maďarských židů. Celkový počet zabitých židů během holokaustu se na konec pohyboval mezi pěti až šesti miliony lidí.
Izraelský agent Peter Malkin přišel o své milované v koncentračních táborech, včetně sestry Frumy a jejich dětí. „Narodil jsem se v Izraeli. Když mi byl jeden rok, přestěhovali jsme se do Polska, kde jsem byl až do věku osmi let. Pak jsme utekli do Izraele. Matka musela opustit příbuzné, mou sestru, její tři děti, mého bratra. Nebylo možné, jak je vzít s sebou. Zemřeli v Osvětimi,“ řekl v rozhovoru Peter Malkin, který se do Izraele s matkou vrátil v roce 1937 a oba přežili.
Adolf Eichmann byl na konci druhé světové války zajat americkou vojenskou jednotkou. Vojáci ale nevěděli, koho zajali. Zatímco jej přemisťovali do různých táborů pro důstojníky SS, obstarával si padělané dokumenty, které ho identifikovaly jako Otto Eckmanna. Když později zavětřil, že jeho identita byla odhalena, podařilo se mu uniknout z vězeňského tábora v německém Chamu. Po útěku si obstaral nové dokumenty se jménem Otto Heninger. Často se přemisťoval, a nakonec se usadil v severním Německu, kde si našel práci v lesnickém průmyslu.
Během Norimberských procesů celá řada důstojníků SS, včetně velitele Osvětimi Rudolfa Hösse, přednesla proti Eichmannovi a jeho činům usvědčující výpovědi. Jak se jeho role v holokaustu objasňovala, zájem o jeho dopadení rostl. V roce 1950 se mu podařilo za pomoci organizace Tichá pomoc odplout na lodi do Argentiny, kde se usadil a pracoval ve vládní firmě CAPRI. Brzy dostal výpověď a musel si hledat jiné zaměstnání. Posléze žil pod jménem Ricardo Klement v Buenos Aires a vlastnil farmu, specializovanou na chov králíků.
Mosadský agent Peter Malkin po příjezdu do Buenos Aires v roce 1960 vystupoval na veřejnosti jako malíř, a pod skrytou identitou tak sledoval Eichmannův pohyb. Tato smyšlená profese se mu stala inspirací pro jeho celoživotní lásku k malování. Některé Malkinovy obrazy a kresby dokonce zobrazují Eichmanna a jeho zajetí.
Když došlo na akt zajetí Adolfa Eichmanna, měl na rukou Peter Malkin rukavice. Ve své knize k tomu píše: „Při představě, že položím svou holou ruku na ústa, která nařídila smrt milionů lidí, cítím zrychlený dech a jak se mé tělo naplňuje ohromným odporem.“
Během soudního procesu v Izraeli seděl Adolf Eichmann za neprůstřelným sklem, které ho mělo chránit před možnými pokusy o zavraždění. Procesu se totiž účastnilo mnoho lidí a psalo se o něm v mnoha médiích.
Operace Eichmann
Po skončení druhé světové války strůjce holokaustu Adolf Eichmann zmizí, další nacističtí vůdci spáchají sebevraždu a nikoho z nich už není možné soudit za spáchané zločiny. Peter Malkin, tajný agent Mosadu, při lovu nacistického válečného zločince zabije v Rakousku nesprávnou osobu, čímž významně poškodí reputaci izraelské tajné služby. Mezitím si v Buenos Aires začíná Sylvie Hermannová románek s mladým Klausem, a netuší, že je to syn Adolfa Eichmanna. Na večeři s jejím otcem Lotharem se Klaus vyjadřuje negativně o židech v Německu a tvrdí, že jeho otec zemřel ve válce. Podezřívavý Lothar nahlásí jeho jméno Mosadu v Tel Avivu. Do Buenos Aires přicestuje operativec Zvi Aharoni a vyfotografuje Klausova otce, který zde žije pod jménem Riccardo Klement. Po potvrzení Eichmannovy identity jej tým Mosadu plánuje zajmout a unést do Izraele. Eichmannův únos z Argentiny však nebude jednoduchý, protože jeho rodina upozornila místní policii na nelegální operaci na území suverénního státu. Dokonce ani izraelská letecká společnost El Al nesouhlasí s přepravou Eichmanna proti jeho vůli. Začíná boj s časem a nervy všech složek, které jsou v akci zapojené. V dubnu 1961 se všichni agenti a jejich spolupracovníci setkají na Eichmannově soudním procesu v Izraeli, který bude trvat několik měsíců, než v prosinci soud nevynese spravedlivý rozsudek.
Anglický název: Operation Finale
USA, 2018
Režie: Chris Weitz
Scénář: Matthew Orton
Kamera: Javier Aguirresarobe
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Oscar Isaac, Ben Kingsley, Mélanie Laurentová, Lior Raz, Nick Kroll, Michael Aronov, Ohad Knoller, Greg Hill, Torben Liebrecht, Joe Alwyn, Greta Scacchi, Peter Strauss, Haley Lu Richardsonová, Pêpê Rapazote, Rainer Reiners, Simon Russell Beale, Rita Paulsová, Iván Steinhardt, Allan Corduner, Michael Benjamin Hernandez, Ana Luzarthová
Zajímavosti
Děj filmu i jeho natáčení probíhaly v Argentině, především v okolí metropole Buenos Aires.
Proces s Eichmannem probíhal v rozmezí 11. dubna až 15. prosince 1961, rozsudek smrti byl potvrzen 29. května 1962. Rozsudek smrti oběšením byl vykonán 1. června 1962, tělo bylo spáleno a popel byl vysypán do moře. Proces byl přenášen do celého světa a poprvé zde veřejně vystupovali přeživší z koncentračních táborů.
Film je spíše dramatizací skutečných událostí než jejich dokumentárně přesným zpracováním. Do dnešních dnů totiž existuje o průběhu události Eichmannova únosu několik verzí. Skutečná je postava agenta Petera Malkina, který vedl s Eichmannem jako jediný psychicky náročné rozhovory. Zemřel v roce 2005.
Adolf Eichmann nebyl až do svého zajetí ve světě známý jako nacista. Zodpovědnost za transporty židů do koncentračních táborů byla spojována s Reinhardem Heydrichem, který byl během války zavražděn.
Herec sir Ben Kingsley, který ztvárnil Adolfa Eichmanna, uvedl, že měl během natáčení v kapse fotografii Elieho Wiesela, přeživšího holokaustu. Fotografie mu sloužila jako připomínka historické odpovědnosti a také toho, že měl v úmyslu svou účastí na filmu uctít oběti Eichmanna, ne se soustředit přímo na jeho osobu. Fotografii v kapse měl herec už při natáčení filmu Schindlerův seznam, tehdy to byl obrázek oběti holokaustu Anny Frankové. Ben Kingsley dodal, že po svém předchozím výzkumu nacistů pro jiné filmy nenašel při zkoumání Eichmanna žádná překvapení a nebyl ochoten investovat nadměrnou energii do studia psychologie tohoto muže.
V době zajetí v roce 1960 bylo Adolfu Eichmannovi padesát čtyři. V retrospektivních scénách, kdy bylo rozhodnuto o „konečném řešení“ (1942), měl třicet šest let. V době natáčení filmu bylo siru Benu Kingsleyovi sedmdesát čtyři.
Martin Šnýdr