Jak fungují peoplemetry měření televizní sledovanosti

Graf sledovanosti

Neustále slýcháme o tom, kolik měl ten který pořad diváků nebo jsme svědky předhánění jednotlivých televizních stanic, která z nich má větší sledovanost. Jak se vlastně zájem diváků zjišťuje a k čemu je to celé dobré napoví následující článek.

 

 

 

 

 

Proč se televizní sledovanost měří

Podle počtu diváků dostávají stanice zaplaceno za vysílání reklamy. Neméně důležitou úlohu sledovanost sehrává i při plánování skladby pořadů – kdy a co se bude vysílat a o jaký typ pořadů mají diváci zájem.

 

 

Co je peoplemetr

Peoplemetr je elektronické zařízení (malá krabička), která sleduje, co právě vysílají v televizi (jaký kanál je zapnut) a kdo všechno z rodiny ho sleduje. Tato data se pak průběžně odesílají ke zpracování. Peoplemetry shromažďuje data od více jak 4 200 osob z 1833 domácností.

Informace o zapnuté televizní stanici se sbírají automaticky, členové peoplemetrových domácností dávají vědět jen o své přítomnosti, a to pomocí dálkového ovladače.

 

 

Kdo má doma peoplemetr

Peoplemetry má doma vybraný vzorek domácností. Ten je volen tak, aby svým složením a chováním co nejvěrněji reprezentoval všechny domácnosti v České republice.

Účast ve výzkumu je sice dobrovolná, ale přihlásit se k ní nedá. Předchází se tak možnosti nekalého jednání ze strany televizních stanic, které by se mohli pokusit ovlivnit výsledky průzkumu ve svůj prospěch. Z toho samého důvodu není ani veřejný seznam domácností, které mají peoplemetr, aby nedošlo k jejich ovlivňování.
Výběr oslovených domácností k měření je proto nezávislý a řídí se přesně danými statistickými postupy.

Účasti ve výzkumu předchází zaškolení domácnosti a testovací období.
Za spolupráci dostávají body, za které si mohou vybrat dárky z katalogu odměn, který obsahuje dárky jak ryze praktické, tak ty, které mají hlavně potěšit.

 

 

Jak se vybírají lidé pro měření

Struktura peoplemetrového panelu (čili domácností, které se měření účastní) musí přesně odpovídat složení českých televizních diváků. Vzorek musí reprezentovat televizní populaci jak z demografického, geografického či socioekonomického hlediska, tak z hlediska televizního chování a příjmu televizního signálu.

Vzorek domácností (panel) musí plně reprezentovat všechny televizní diváky. Má stejnou strukturu a stejné televizní chování jako televizní populace, to například znamená, že v něm jsou v odpovídajícím zastoupení muži i ženy, všechny věkové kategorie, slabí i silní diváci a podobně. Díky tomu je pak možné naměřené výsledky zobecnit na všechny televizní diváky v České republice.

Tazatelé navštěvují domácnosti na základě tzv. náhodného výběru. Ten ale neprovádějí sami – výběr adres pro dotazování kontinuálního výzkumu provádí statistik náhodným, ale systematickým procesem, detailně stanoveným metodikou celého projektu. Oslovení lidí k účasti je tedy nezávislé na preferencích tazatele nebo klienta výzkumu.

Ročně se takto obnovuje čtvrtina panelu.

 

 

Historie měření sledovanosti

Na počátku byly telefonáty do domácností, kdy se volalo lidem s otázkou, na co se v televizi dívali. Krátce poté přišel tzv. deníčkový výzkum (dotazníky), do kterých lidé sami zaznamenávali, co sledovali. Od roku 1997 se pak v Česku zavádí elektronické měření pomocí TV metrů. Výzkum se tím zrychlil a zpřesnil.

 

 

Co je výsledkem měření sledovanosti

Výsledkem peoplemetrového měření jsou informace o sledovanosti jednotlivých televizních stanic a pořadů, tedy o tom, jaký typ diváka se kdy a na co díval. Na základě výsledků sledovanosti lze určit úspěšnost televizních stanic a jejich pořadů. Sleduje se jak celkový počet diváků, tak atraktivita jednotlivých pořadů pro různé divácké skupiny (ženy, muži, starší, mladší atd.).

Předběžná data mají televizní stanice k dispozici online už několik minut po odvysílání. Kompletní data jsou hotová vždy do tří hodin po skončení vysílání.
Uživatelé peoplemetrových dat mají k dispozici software, pomocí nějž lze data analyzovat z různých úhlů. Mezi nejznámější výstupy patří takzvané koláče, tedy koláčové neboli výsečové grafy. Ty nám říkají, jak si vedly televizní stanice v televizní populaci (share) a kolik lidí z cílové skupiny program sledovalo (rating).

 

Share – říká, kolik lidí z těch, kteří se v daný čas dívali na televizi, sledovalo ten který program.

Rating – obvykle se udává v procentech nebo v tisících diváků. Říká nám, kolik lidí z cílové skupiny sledovalo konkrétní pořad. Pokud někdo sledoval jen část určitého pořadu (třeba prvních 20 minut), započítává se do tohoto procenta jen částečně – poměrově.

 

 

 

 

Zdrojem pro tento článek byl web www.peoplemetry.cz, kde se dozvíte podrobnější informace včetně názorných videí. Autorem webu je společnost Mediaresearch (měří sledovanost v ČR od roku 2002) za podpory Asociace televizních organizací.

 




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

TOPlist