MPEG2 sem MPEG4 tam, já se v tom nevyznám

Co se skrývá za označením MPEG-2 a MPEG-4. Je vhodné koupit set-top-box případně televizi s podporou MPEG-4? MPEG-4 se prosazuje především pro placené programy a pro stanice v HDTV. Přechod na MPEG-4 nás v ČR pravděpodobně za několik let nemine.

MPEG-2 a MPEG-4 jsou multimediální standardy specifikující mimo jiné kódování obrazu a zvuku. Jde o ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci.
MPEG-4 umožňuje ukládat obraz ve stejné kvalitě při násobně menším objemu dat než u starších standardů (MPEG-1 a MPEG-2).
MPEG-4 má také výhodu v tom, že umožní v DVB-T kódovat placené kanály, to s MPEG-2 nejde.

Písmena MPEG zkracují název expertní skupiny Motion Pictures Experts Group, která pracovala na standardizaci komprimačních formátů.

MPEG-4 potřebuje oproti MPEG-2 takřka poloviční datový tok, při zachování srovnatelné kvality obrazu. To znamená, že při použití formátu MPEG-4 je možné do jednoho DVB-T multiplexu umístit místo pěti až osm (deset) kanálů.

Pokud by se u nás tedy spustilo 6 digitálních sítí ve standardu MPEG-4, mohli bychom se dočkat asi 48 televizních a další rozhlasových programů.
Hlavní význam snížení datového toku přináší pro televizní vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), které je datově o hodně náročnější.

MPEG-4 se prosazuje především pro placené programy a pro stanice v HDTV. Zatímco při použití MPEG-2 se do jednoho zemského multiplexu vejde jediný program v HDTV, při kompresi MPEG-4 to mohou být dva až tři.

V České Republice probíhá proces digitalizace pozemního vysílání (DVB-T) ve standardu MPEG-2. Státy, které začali s digitalizací později již většinou zavádí rovnou kompresi MPEG-4.
Přechod na MPEG-4 nás v ČR pravděpodobně za několik let nemine. Znamenalo by to, že všichni dosavadní majitelé set-top-boxů budou muset pořídit novější přístroje zvládající dekódování MPEG-4. Problematická by byla i nutnost souběžně vysílat nějaký čas v obou kompresních standardech (MPEG-2 i MPEG-4) najednou.

Nevýhodou zavedení MPEG-4 je nutnost vyměnit kodéry (na vysílači) a dekodéry (u diváka) pro tento formát. Ty sou o něco dražší a složitější než ve verzi MPEG-2.

Budoucí vývoj této problematiky je v rukou legislativy, loby, televizních společností, prodejců zařízení a operátorů digitálních sítí.

S nákupem set-top-boxu MPEG-4 si zatím nemusíte dělat hlavu. V tomto formátu se minimálně tak pět let vysílat nebude, takže se vystačíte s MPEG-2. Za několik let technika pokročí tak daleko a ceny tak nízko, že si pak rovnou pořídíte HDTV televizor, který zvládne oba formáty a bude mít oproti stávajícím zařízením mnoho nových funkcí a vylepšení. Musíme se smířit s tím, že elektronika velice rychle morálně zastarává.

Určitým řešením pro diváka je pořízení digitálního satelitního příjmu. Tam se žádné razantní změny nechystají. Pokud už nyní máte zájem nebo do budoucna uvažujete o příjmu HDTV televize přes satelit pořiďte si už nyní satelitní přijímač s MPEG-4 podporující HDTV. Budete tak moci sledovat stávající satelitní vysílání v MPEG-2 (případně i HDTV v MPEG-4).